pátek 29. dubna 2011

Ta, která mi dala!

Jsem z Tebe jak kdy šťastnej! Často nešťastnej. V jedné chvíli bych Tě miloval a byl s Tebou i celou noc, jindy mě ale tak naštveš, že mám chuť vzít propisku a něco Ti s ní udělat! Né - neboj se, maximálně trochu počmárat, z legrace. Známe se už delší dobu, ač mi to tak nepřipadá. Pár let už to bude. Když jsme se poznali, tak jsme si toho nejprve moc neřekli. Poznávali jsme se. Zjišťovali co se nám líbí a co naopak společně nemusíme. Trávil jsem s Tebou spoustu času. Ve škole, v parku, společně s přáteli, někdy si nás všechny rozčílila, ale ty jsi prostě taková, máš své názory a postoje, a jsi paličatá a tvrdohlavá. Ale když s Tebou člověk stráví více času, pochopí Tě a ty se mu krásně odvděčíš. Jsi ve své podstatě krásná. Vlastně i předvídatelná, avšak nejednou si mě dokázala nemile i mile překvapit.

Dlouho jsme si jen tak vyměňovali názory, utvrzovali si vlastní pravdy a začínali si víc a víc rozumět. A pak jsme si byli hodně blízko, málem nám to nevyšlo.. Vzpomínáš? Získali jsme důvěru v toho druhého a zkusili to! Bylo to krásné a ten pocit za tu snahu stál! Od té doby, i když mě často sereš, Tě mám ve skrytu duše rád. Musím si Tě hýčkat. Nebyla to náhoda, žes mi tenkrát dala.. Museli jsme se na to oba připravit. Oba jsme to museli chtít a snažit se aby Nám to vyšlo. Ale nejtěžší zkoušky Nás teprve čekají. Tohle byl jen začátek.. Nesmíš být na mě zlá, musíš mi dát šanci. Chci to! Chci Tě! A udělám všechno proto, abys mi opět dala! Matematiko, bez Tebe tu školu totiž neudělám! :*

Líbilo se? Dej Like, Plus, nebo nejlépe - Sdílej to dál!