Zobrazují se příspěvky se štítkemBezmyšlenkovité tlachy. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemBezmyšlenkovité tlachy. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 15. října 2013

Nespokojenost

Víc
Víc
Více
Více
Více
Více
Více
Více
Víceméně
Víceméně
Víceméně
Méně
Méně
Míň
Míň
Míň
Nic

Líbilo se? Dej Like, Plus, nebo nejlépe - Sdílej to dál!

pondělí 3. června 2013

Studentská melancholie

Vysoká škola je zvláštní čas strávený v našem životě, ve kterém se toho tolik odehrává a tolik přehrává jako třeba minulost, která se v nás stále dokola přehrává a přehrávají se chyby, omyly, vzestupy a pády, lítostné momenty a nelítostné hádky, které člověk zažil, ale hlavně to jsou příjemné chvíle, důležitá, možná i životní, rozhodnutí, posezení s přáteli a poznávání přátel nových, ze kterých se stávají přátelé bližší, po pár drincích přitažlivější a někdy i po čase přátelé partnerští, jsou to chvíle bohémského života, ve kterých nic není nemožné a vše je možné, kdy není trápení a přitom nám občas připadá, že všechna tíha světa na nás nehybně leží, jsou to maličkosti, nepatrné maličkosti, díky kterým se stáváme silnějšími a jsou to lásky, díky kterým se stáváme otevřenějšími, zranitelnějšími a občas i zlomenými, avšak vše za to stojí, protože tento čas je vzácný a je tak vzácný, že než studentovi zaschne první razítko v indexu, tak už dostává diplom na magisterské promoci a asi proto si snažíme tento čas nejvíce užít, protože víme, že je tak pomíjivý, že v jednu chvíli poznáte skvělého člověka se kterým si ve všem rozumíte a v druhé chvíli ho ztrácíte, že tu nic, kromě barů, není věčné a nic na vás nepočká, že lidé přichází a odchází a s tím vším se smíříme bohužel až ke konci studia, kdy nám dojde co všechno jsme nestihli a co jsme stihnout chtěli, komu jsme neřekli co jsme říci chtěli a kam jsme nedošli a kam jsme dojít chtěli, a přitom nám podvědomí na konci každého roku říká, vlastně na nás řve, že každý rok toto všechno končí a za pár měsíců opět začíná aby tato síla vzpomínek a zážitků udeřila ještě mocněji a tvrději a až když je po všem, až když máme v ruce diplom až když si dáme posledního panáka a až se rozloučíme s těmi nejbližšími, tak si uvědomíme, jak moc nám to všechno neskutečně chybí a jediné co budeme celý život dělat je vzpomínat na tyto dětské, nezkušené a úžasné chvíle..

Líbilo se? Dej Like, Plus, nebo nejlépe - Sdílej to dál!

středa 19. prosince 2012

Mornin' sun

Noc s Tebou
a ráno zpráva od Tebe?
Zas jste mne holky
poslaly do nebe
(či jen do sebe?)

Líbilo se? Dej Like, Plus, nebo nejlépe - Sdílej to dál!

úterý 13. listopadu 2012

BezCitný

To je o té náladě víš. O takovété jak je Ti dobře. Celý den je hezký, produktivní. Lehneš si a usneš. Po hodince dvou se probereš a jsi někdo jiný.
Nemáš do ničeho chuť. Není Ti dobře. Dobrá nálada pryč.

V tu chvíli býváme bezCitní. Nechceme být rušeni. Nepomůže nám nikdo, jen my. Sobě. Musíme ten cit opět najít. A žít..

Však počkej do zítřka má lásko

Líbilo se? Dej Like, Plus, nebo nejlépe - Sdílej to dál!

sobota 3. listopadu 2012

Příběh z restaurace

Proč se dva jdou najíst do restaurace, společně, když si nemají co říct?

8 slov za pár minut.

Vyměnit si nálady z restaurace. Třeba. Dlouhé pohledy do očí toho druhého. Kontrolování interiéru. Hrátky s cukřenkou.

Hezká hudba tu hraje. Viď?

A tahle píseň mi někoho připomíná.
(Bývalého)

Co práce? Dnešní ranní déšť? Obojí špatný.

A co včerejšek? Nic.

Máš plány? Ani ne.

Viděla jsi něco zajímavého? Myslím že ne.

Už nesou jídlo.
(Konečně)

Dobrou chuť.
(Spíš "noc")

Jaký to máš? Dobrý. A ty? Taky.

Jsou pár? Nebo jen kamarádi? O co se tu snaží?

Proč se jdou společně najíst, když si nemají co říct?

Pomůže to? Pomůže jim to?


Popřejme jim tedy dobrou chuť a hezký život.

Líbilo se? Dej Like, Plus, nebo nejlépe - Sdílej to dál!

čtvrtek 29. prosince 2011

Skvělý rok 2012!

Všemožné i nemožné ať se Vám podaří v roce 2012! Nechť je tento rok ještě lepší než rok minulý a horší než rok budoucí!

Wííííííí wuuííííí

Líbilo se? Dej Like, Plus, nebo nejlépe - Sdílej to dál!

sobota 17. září 2011

Semafor metafor

Čtenáři! Vy! Ano.. i Ty a Ty a Ty! Vy mě dobíjíte pozitivní energií. Nutíte mě psát. Psaní mi pomáhá překonat různé situace. Je to tedy díky Vám snazší, lehčí a méně komplikované. Chtěl bych Vám poděkovat!... ehm... ale to až příště, nebojte se, mám to v plánu, ale nyní mě tíží ještě určité věci a až přejdou, až odejdou, tak se vrhnu na Vás z plna hrdla a z plna prstů (ať už tahle věta zní jakkoli..).



Líbilo se? Dej Like, Plus, nebo nejlépe - Sdílej to dál!

pátek 29. července 2011

Inspirace

Stále je o čem psát. A pokud není téma o kterém psát, stále se může psát o tom, jak není o čem psát.

Líbilo se? Dej Like, Plus, nebo nejlépe - Sdílej to dál!

úterý 19. července 2011

Kam čert nemůže, nastrčí Hrušáka!

A je to tady dámy a pánové!

Česká přísloví, která jsou konečně pravdivá! Staletí nás naši otcové mátli a předkládali nám lži a polopravdy. Nyní je těmto dnům konec! Přečtěte si, jak je to doopravdy na mrelusivo.blogspot.com


Většině to možná nepřijde tak ftipné. Ale ti, kdož znají Hrušáka, těm se onen text bude moc líbit. A jak se říká: Darovanému koni na Hrušáka nekoukej!




Líbilo se? Dej Like, Plus, nebo nejlépe - Sdílej to dál!

středa 11. května 2011

Procitnutí?

Když vidím hlas textů, které napsali mí drazí, milovaní, nenávidění, zapomenutí.. nemám najednou slov a žádné další (mé) napsané souvětí se jim nemůže ani přiblížit.

Chci jen říci, že nemohu již nic říci.
Chci snad jen říci, že píší spíš v časech spíš smutných, složitých.. nejspíš. A Ty už beztak spíš, že?
Chci jen.. snad na okamžik říci, že se mám dobře. A přeci nemohu už nic říci, protože Ty tu vedle mě spíš.

A přece bych rád zašeptal pár vět do světla temné noci za oknem..
Však Ty víš co bych řekl.. že stále nenacházím vhodné slovo.

Líbilo se? Dej Like, Plus, nebo nejlépe - Sdílej to dál!

sobota 12. února 2011

Mažu Facebook účet.. pomalu, ale jistě

Je tomu již pár týdnů, možná měsíců - koketuji s myšlenkou smazat si Facebook účet. Vždy to byl nápad, který se tak rychle objevil, že ještě rychleji zmizel.

Je mnoho různých řešení jak docílit zamezení přístupu a nebo smazání Facebook (dále jen "FB") účtu.

  • Alzheimerova metoda - spočívá v tom, že si otevřeme v PC poznámkový blok a poté zběsile mlátíme do klávesnice.. hlavou. Vznikne výsledek podobný tomuto: "locihgnyiuhgn". Tento kód poté zkopírujeme a do kolonky na změnu hesla na FB toto vložíme a pro potvrzení vložíme podruhé. Samotné heslo neukládáme v prohlížeči a dokument v poznámkovém bloku neukládáme!! Pro maximální efekt doporučuji tento postup provést i na vaší e-mailovou adresu (časem totiž budete mít nutkání kliknout na odkaz "zapomněl sem heslo, mám asi alzheimera a tak mi pošli nové heslo na mail"

  • Metoda: "Kde sem včera byl a co sem tam dělal?" - metoda jistě nejčastější a ještě více jistě nezáměrně provedená. Při její realizaci si totiž ani neuvědomujete, že ji děláte a zjistíte to až při probuzení, a to když budete chtít všem nutně říct, jak je vám zle a jak už nebudete pít. Při prvním pokusu o zadání hesla to vzdáte a usnete. Po hodině a dvou pokusech vylézt ze země na postel opět otevíráte notebook a opět marně píšete staré známé heslo. Marně. Najednou vidíte zcela jasně část včerejšího večera - vzpomínky na jednu kalbu, prohlížení fotek z ní, skvělý nápad na změnu hesla, realizace skvělého nápadu, zapíjení skvělého nápadu, zkouška skvělého nápadu.. A nyní zjišťujete, že skvělý nápad funguje! (doporučuji skloubit s Alzheimerovou metodou zabezpečení e-mailu)

  • Metoda: Kamarád taky rád - spočívá zkrátka v tom, že vám přihlašovací údaje změní kámoš. Klady jsou zcela zřejmé - tu těžkou práci nebudete dělat vy! Zápor, pokud se to tak dá vůbec nazvat, je například to, že se nyní za vás může kámoš vydávat, psát statusy, komentovat fotky, rozesílat zprávy a chatovat s tou holkou, kterou máte v přátelích jen proto, že její bratr chodí do školy, kam chodí i dcera vašeho souseda, kterého jste ještě neviděl, ale kámoška vaší přítelkyně o něm kdysi mluvila. U této metody se pozná charakter člověka, kterému tuto těžkou úlohu svěříte. Též se prokáže, že této příležitosti každý využije ve svůj prospěch.

  • Nudná metoda - název je jasný. Je to nudnej způsob. Na FB klikněte na "Účet - Nastavení účtu - Deaktivovat účet" a tam jen prostě zkrátka a dobře jo jasný... Nic víc, nic míň. Pak jen musíte počkat 14 dní ve kterých se na účet nesmíte ani jednou přihlásit. JAkmile to uděláte, proces deaktivace se zruší a nebude platný (toto platí i pro vaše miloučké mobilíky - pokud si stahujete stavy do mobilu, fotky atd. vypněte tyto aplikace, narušují deaktivaci účtu!). Je to zkrátka nudná metoda.

  • Doporučuji: Pomalá, ale jistá metoda - Tento způsob je skvělý v tom, že si pomalu zvykáte na to srdceryvné "odloučení" s fejsbůkem. Zkrátka a dobře, tuto pomalou metodu nebudu nijak natahovat. Rovnou vám ji popíši, bez zbytečných příkras. Zkrátka rovnou na věc! Bez keců! Bez trapných natahovacích keců! Říkal jsem vám, že nerad chodím okolo horké kaše?

    F(l)inta je v tom, že účet jakoby nesmažete i hned, ale po částech. Pomalu, zlehka, ale důkladně a efektivně. Nejdříve je dobré si udělat zálohu profilu. (Účet-Nastavení účtu-Stahování informací. Zde si vše pročtěte a zadejte požadavek na stažení informací. Data se budou připravovat, trvá to několik hodin až celý den - stránku můžete vypnout a vrátit se k tomu později - Celý balíček má i několik set MB dat) Záloha je hotova a my můžeme mazat veškeré informace o nás, znepřístupníme fotografie a obrázky v nastavení soukromí (nebo rovnou smažeme) - uvidíte kdo vám ve skutečnosti kouká na profil (lidé se začnou ozývat), promažeme přátele - zbudou nám pouze lidé, které potřebujete (studium, práce) a lidé se kterými se vídáte a pak lidé, které tam prostě mít musíte (celebrity and other stuff...). Dále vystupte ze všech skupin a všechna členství zrušte. Publikujte co nejméně obsahu. Časem smažte všechny přátele. Zůstanete sám/sama..

Poté jděte sem: odkaz. A celý Facebook kopněte do prd*ele! Zkuste pak jít ven a pozvat tu dívku, o které tak sníte, na kávu. Nebo zaklepejte tomu klukovi, o kterém tak vyprávíte kamarádkám, na okno při cestě ze školy.. Je to hezčí než šťouchání a lajkování statusů. A říkejte lidem jak moc je máte rádi a jak jste šťastní, že můžete být s nimi..

Líbilo se? Dej Like, Plus, nebo nejlépe - Sdílej to dál!

středa 12. ledna 2011

Pár chatů, dnů i roků, vzpomínek nazpět..

Svět se mění, jen jehlavanka a lidé zůstávají stejní. Stejný je i humor, který používají. Mám dokonce i pocit, že jsem kdysi tento "ftip" s jehlavankou použil na blogu v nějakém příspěvku. Již jsme ve věku, kdy je náš pohled na svět, mluva a celkově humor, již tak nějak stálý, bez větších změn a nedá se nějak drasticky změnit. A právě to mě dnes v noci tak trápí.

Myšlenka, že mi bylo s jednou osobou moc krásně. Bylo to bezprostřední a klidné. Hlava mi kompletně vypnula a nemusel jsem na nic myslet, když jsem s tím člověkem byl. Byl sem sám sebou, jako asi nikdy v životě. Nemusel jsem se starat o to "co řeknu" a "jak to řeknu", jestli tahle věta nebude hloupá a tahle moc drsná. Když se řeklo něco hloupého, tak jsme se zasmály a šlo se dál. Na těch pár dní, které jsme spolu prožili, na ty nezapomenu. Byť už se nedají vrátit zpět a snad ani zopakovat, tak vím, že jsme stále stejní. Ať budeme dělat co je v našich silách, ať se budeme snažit sebevíce se změnit, stále budeme ti mladí lidé, kteří jsou rozdílní a přitom dosti podobní. Každým krokem se smáli víc a víc a kteří si rozuměli až příliš.

Když si teď pročítám úryvky, které jsem si s onou osůbkou vyměňoval, tak bych to všechno vrátil. Byla to krásná doba. Ta doba se může kdykoli vrátit. Jelikož lidé se nemění.. Snaží se změnit. Tak moc se snaží změnit, až jim příležitosti proklouznou mezi prsty a zjistí, že jsou v kůži někoho jiného, a nejsou šťastní. A pak si začnou pročítat staré úryvky a doufají, že si i ten druhý něco podobného čte a chybí mu..

Líbilo se? Dej Like, Plus, nebo nejlépe - Sdílej to dál!

středa 29. září 2010

Rozpolcenost

Chci se zamilovat

sklenku vína a pak na film se dívat
poté tě svlíkat a do očí se ti dívat
touha, pot, vášeň, vše jen s tebou prožívat

ulicí jít a za ruce se držet
cítit tě, poblíž sebe
cítit něco jako lásku
nepřetrhnout tu hrající pásku
jen doufám, že ti nezpůsobím vrásku..

Chci být jen s tebou
a zároveň bez tebe!
Řvu "Zmiz mi z očí!" ale neumím žít bez nebe

Když jsme v sobě nemůžem být bez sebe..
V životě děláme, že se neznáme
vždyť postel není manželská, a přesto jsme na ní oba dva
a ulice není široká a přesto se každý druhému vyhýbá

Chci na tebe zapomenout a zároveň tě potkat
i ty ruce svými ti protkat,
stejně tak tě už neznat a bezmezně se zamilovat!

Líbilo se? Dej Like, Plus, nebo nejlépe - Sdílej to dál!

pondělí 20. září 2010

Existence dvou

Píseň která mi hraje: Thirty seconds to mars - Alibi

Jsem žárlivý, ale zkrátka se bojím o toho, koho nadevše miluji.
jsem urážlivý a uzavírám se, protože nevidím žádné jiné východisko.
jsem flegmatik a cholerik. Jak kdy a vždy mě to pak hodně mrzí.
jsem bez výrazu, nedám znát, že mě to mrzí, že mám radost, nebo že jsem s tebou šťastný.
jsem samotářský a v těch chvílích chci být jen s tebou, ale dělám vše proto abych tě odehnal.
jsem z části narcistický, záleží mi na tom, jak mě ostatní vidí, i když ty mě vidíš jinak.
jsem snílek, co si představuje jaké by to bylo a když už to je, tak raději uteče.
jsem závistivý. Každé objetí a držení rukou vám závidím!
jsem zklamaný, když chvíle s tebou dopadnou vždy smutně.
jsem smutný, protože stále píšu tenhle blog a tyhle řádky.
jsem naivní, to když doufám a věřím, že se zítra vše změní a my dva budeme jiní.


a i přesto stále nevím kdo jsem.

Líbilo se? Dej Like, Plus, nebo nejlépe - Sdílej to dál!

středa 31. března 2010

Konkrétní osobě

Nemám tě rád. Chci abys to člověče věděl! Za to, cos udělal. Proč to teď je takové. Vím, že si s tím neděláš velkou hlavu a spíš si na to už zapomněl. A o to je vše daleko horší, že blbneš hlavu jiným.

Mám tě rád. chci abys to člověče věděl! Za to, cos mi udělal. Proč jsem si teď tolik věcí uvědomil. Víc si začínám vážit toho co mám a co jsem měl. Dělám si z toho hlavu a nezapomněl jsem. Jen dál blbni hlavu ostatním, ať i oni narazí..

Však ty také jednou narazíš.. člověče.

Líbilo se? Dej Like, Plus, nebo nejlépe - Sdílej to dál!

neděle 24. ledna 2010

Jsi volný!

Píšu jen tak. Nic extra. Klasický "vypsací text" :) A název článku si možná někdo vyloží jednak, druhý onak, třetí terak. Je to vlastně první spojení slov, které mě napadlo, ještě předtím, než jsem tak nějak věděl, co napíši.



Nad ránem je mi nejlépe
Po večeru je mi nejhůř. A z kopců se musí jednou dolů. Iluze je snad to nejhorší a když pak zjistíte, že něco je jinak, tak vám spadnou všechny ideály, sny, touhy. Najednou to padá. Vodopády. Dál padaj. Všem okolo padaj. Dál a dál a nic to nezastaví. Jednou nahoru a jednou dolu. Musíme makat, abychom nezůstali dlouho dole a zůstali dlouho nahoře. Snažíme si přeci život užít. A s námi nebo bez nás.. svět se prostě bude dál točit.

A večer je to fakt občas haluz. Naštěstí jsou lidé, kteří jsou tu stále a bez nich by se pro mě svět už tolik netočil. Každý by měl někoho takového mít. Hodně to dře a to se pak kutalí z kopců velice snadno.

A kdo maže ten jede.

Tak to bylo, tak to bude. A hodně věcí se nezmění. Hledáme zdroje zábavy a když se zdá, že už tam nic není, jdeme dál a dál hledáme. Opouštíme staré a začínáme nové. A buď to vyjde a nebo se to posere a pak se jde zpět. A pak to vyjde, a nebo se to posere. Je to loterie. Chceš ji podstoupit? Já nevim, já asi už ne. To co jsem našel je krásné, ale tak nějak, z nějakého důvodu, pro nějaký účel, ani už nevim, jestli je to správné. Chápeš to? Třeba ne. Třeba to nechápu ani já.

--

Je to už měsíc. Vzpomínám! A nezapomenu! Smutek, ale už je té radosti trošku více.


Každopádně si už nepřipadám takový jako dřív. Něco se mění a není to hezké. A svět už se zas tolik netočí...

Líbilo se? Dej Like, Plus, nebo nejlépe - Sdílej to dál!

úterý 19. ledna 2010

Tak nějak prázdno

Jen momentální nálada. Doufal jsem, že se vypíši. Nějak to ale nezabralo. I tak, dobrou chuť :)


Mám strach z prázdných řečí.
A když dojdou slova, to je snad to nejhorší.
Směju se, ale v mém úsměvu je bezmoc.
Haha viď, sranda, ale za tu já se už nemůžu schovávat.
Co se stalo? Smích už není to, co býval.
Vlastně nic už takové neni. Já se snad už jen bojim.
Bojim se i toho, že nevim co mám dělat.
Musím si stanovit cíl. Dobře.
Škola. Ale proč mi to kurva nejde? Proč se nedokážu soustředit a mám hlavu plnou -zdá se- hloupostí?
V tom bude určitě problém. Nejde to. Musim být lepší. A lepší. A lepší. A lepší?
Na druhou stranu - můžu si za to sám. Ty si za to můžeš sám. A ty si za to můžeš sama. Jaký si to uděláš.. a až se ucho utrhne, bude už pozdě.
Tohle psaní je totiž umění. Myslíte, že ne? Taky tomu nevěřim. Umění je, když se k tomu mohou lidé po letech, staletích, tisíciletích vracet. A bude to stále aktuální.
Nikoho tohle nezajímá.
Ty víš, že teď potřebuju pomoc. Ty to víš. Já se ji snažim dávat lidem, na kterých mi záleží. Ale teď ji kurva potřebuju já. Jsem asi sobec.
Proto se mi zdá, že má poslední povídka má vlastně něco do sebe. Už takhle dál nemůžu. Neni to vidět, co? Neni to poznat, viď? Asi sem dobrej. Je to asi jediný v čem jsem.

Bojim se budoucnosti.
Pláču nad minulostí.
A myslim, že nežiju přítomností.

Tak co se stalo?

Líbilo se? Dej Like, Plus, nebo nejlépe - Sdílej to dál!

čtvrtek 17. prosince 2009

Ohlédnutí smíchané se strachem (pečeno při 250 stupních)

Následující text je trochu pesimistický. Proto by ho nikdo neměl číst, aby lidé neztratili iluzi, že jsem pořád jen optimista.

Uvědomil jsem si to až dnes. Když jsem přijel domu. Poprvé za tento semestr jsem se těšil domu. Těšil jsem se na to, co jsem měl i v Hradci, ale tady je to jaksi snesitelnější.
Co se dělo celý ten rok? Nebo spíše.. jaký je rozdíl mezi přibližně 17.12.2008 a dneškem - 17.12.2009? Co se změnilo? Zjistil jsem, že stejné pocity a tak debilní náladu jsem měl i před rokem. Za ten rok jsem toho prožil opravdu hodně. Dalo by se říct, že možná zatím nejvíc co jsem mohl. Byly chvíle krásné, nádherné a chvíle divné a strašné. Ale to je každý rok. Důležité je, co se změnilo, kam jsme se posunuli. A já mám strach. Strach, že se nic nikam neposunulo. Spíše se to vrazí zpět. Vám to nehrozí, vám přeji jen to nejlepší! Ale u mě je to prostě jiné. Letos. Na silvestra si lidé přejí "Ať je ten rok lepší než byl tento!". Před rokem jsem si myslel to samé. Byl lepší. Ale teď už ne.

Co chceš, tak za tím si jdi, je jedno co řeknou ostatní! Bohužel já nevím co chci. A možná vím, ale nechci si to připustit. Vím, co nechci. Taky vím, že činy jsou důležitější než slova, nebo tyhle písmenka, které tu teď čtete.

A nedovolte abyste si někoho rozmazlili :)


Dnes jsem se opravdu těšil domu.

Líbilo se? Dej Like, Plus, nebo nejlépe - Sdílej to dál!

čtvrtek 8. října 2009

Zápisky z blogísku

(píšu to sakra tak, jak to cítim :D, čili tohle vůbec neni "kvalita", kterou zde jinde najdete)

:) Takže začneme. Je to už delší dobu a možná to už nebude dlouho trvat. Jde o to, že si myslíte, že je něco správné, něco co když uděláte a chováte se tak, tak poté to dopadne tak, jak jste si (bez jákýchkoli zkušeností) dříve představovali. Prostě a zkrátka.. co když to tak neni? Nechci moc konkretizovat a pro čtenáře (ikdyž se přiznám, že si to tu píši vlastně pro sebe, protože nevim, kdo by tyhle hlouposti jen tak četl, pokud by mě neznal :D - vážně..ruku na srdce) chci jen vzkázat, že to není to, co si myslí. Pro jiné publikum chci vzkázat, že to o nich už vůbec není, ať nemají strach :P

Chci jen tak nějak napsat, že teď nevím, jak dál. Nejde o to, či o to. Pár věcí už je vyřešených, ale další přicházejí a já se jim za pár měsíců, let, zasměju a nebo si popláču. A to je asi tak ta hlavní myšlenka tohoto zvláštního textu, který je vlastně jen pro mě, ale budu rád, když mi sem napíšete třeba nějaký ftip. A také mám rád, jak jsme všichni jednotní a vlastně rozdílní. A podle mě jde nejvíc o ty malé blbosti, hlouposti, kterých si sotva všimnete, ale každý je dělá jinak. Jo a taky jsem chtěl napsat,že už možná s blogem budu končit. Tak nezapomeňte - ftip pro Petříčka :)

Líbilo se? Dej Like, Plus, nebo nejlépe - Sdílej to dál!