Snad proto noc co noc alkoholem potlačujeme své pravé city, aby nás ty nepravé mohly ovládnout a měnit naše cesty. Abychom snad na chvíli uvěřili, že něco cítíme. Naivně si mysleli, že někomu na nás záleží. A tak si prošukáváme tu cestu tmou až do dalšího dne, abychom mohli střízliví vstát a než nalijem další sklenku se litovat, že jsme někdy, někde, zapomněli jaké to asi je si něčeho, opravdu vzácného a cenného, vážit!
Líbilo se? Dej Like, Plus, nebo nejlépe - Sdílej to dál!
neděle 12. února 2012
Samozřejmosti
2
komentářů - Napiš vlastní komentář!
Napsáno v
15:33
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)