čtvrtek 21. června 2012

Můj život jako seriál - část první

A není tomu tak dávno, když jsem zjistil, že můj život je jako seriál. Sitcom. Zkrátka cokoli, co se dá rozdělit na "série". Každý pořádný seriál, který je dobrý natolik, že se vysílá i další rok, má více sérií (ještě aby ne, když se točí další rok, tak už má minimálně dvě.. ehm, to jsem odbočil.). A tento seriál je můj:

1. řada - Pilotní
A stejně tak i můj život. Když jsem byl malý, tak má první série byla o prvním krůčku, slově, či snad o první puse. To všechno (kromě té pusy) se stalo než jsem nastoupil do první třídy základní školy. Má celá první životní série.

2. a 3. řada - Základní škola
Druhá, populárnější (a čistotnější), série života začala právě ve škole v mé rodné obci. Na scénu přišli noví herci a už se zde vytvářeli vztahy a budovaly se charaktery postav. Po pěti letech ale tato série skončila a dala prostor sérii třetí. Už s více zápletkami a v jiném prostředí. Divákům se tyto díly obzvlášť líbily. Sledovanost ale s přibývajícími roky začala klesat a i přes velkou oblíbenost, museli scénáristé sérii po čtyřech letech ukončit.

4. řada - Střední škola
Televize musela další sérii nakopnout aby přilákala nové diváky, většinu herců přeobsadila, kompletně změnila zápletky a pro zpestření vsadila vše na pikantnosti ve vztazích. Tato série měla již od začátku rating 15+ a v průběhu musela televize tuto hranici posunout až na 18+ a některé díly vysílat po 22. hodině. Prostředí ze střední školy zkrátka bylo "in" a sledovanost se zvýšila nad očekávání. Scénáristé promýšleli vývoj každé postavy, zejména té hlavní, a kladli jí někdy nelehké úkoly. Tato série trvala opět čtyři roky. Čtyři úspěšné roky, jelikož se televize rozhodla natáčet a odvysílat další řadu, tentokrát z vysokoškolského života, která byla plná zvratů a neočekávaných situací!

Pokračování již brzy

Líbilo se? Dej Like, Plus, nebo nejlépe - Sdílej to dál!

pátek 25. května 2012

Kámarádky

Lásky, nemůžu na Vás zapomenout.
Však i kdybych chtěl (ale proč?), tak by to nešlo.
Je to těmi zážitky. Společnými.
Ta společná rána, povídání si jen tak o čemkoli.
Neuskutečněné touhy.
Míjení se a přespávání.
Objevování.
Snad pro ty chvíle, díky kterým jsem právě takový..
píši a vzpomínám.

A nikdy nezapomenu.

Líbilo se? Dej Like, Plus, nebo nejlépe - Sdílej to dál!

středa 23. května 2012

Občasný pocit

A někdy prostě přijde ten pocit nicoty. I když kolem mě zástupy. Chápeš? A flaška čehosi. Mysl a divný pocity. Došel jsem tak daleko a teď? Motivace pryč, už vidím jen velkou zeď. Snažíš se mi pomoct, jsi skvělá. Kéž bys mě však pochopila. Avšak jsi to Ty, kdo musí chápat? Nebo jsem to já, co chce neustále tápat? Ten, kdo chce být tu a tam bez úsměvu, bez výčitek či prostě nic, mít prázdnou hlavu? Ten kdo psal, když všichni se smáli, když lásky dobré se zdály. Kdo dlouhé měsíce nic nenapsal. Inspiraci mu někdo vzal. Spíš k ní nedával příležitost. A z toho měl velkou radost. Nyní však.. dost. Už píše a není to ničí vina. Píše a už to není hrdina..

To ta zeď! Tak nečekej a začni hned....

...zítra?

Líbilo se? Dej Like, Plus, nebo nejlépe - Sdílej to dál!

pátek 6. dubna 2012

Instagram? Tak už i já!..

Máte rádi zajímavé, originální a inspirativní fotografie? Pohledy na zcela obyčejné věci z úhlu, který z nich udělá věci neobyčejné?

Třeba tuto?


instagr.am/p/JCtANEgGFK


Instagram (instagr.am) je poté jasná volba! Dlouhou dobu byl výsadou pouze majitelů iPhone a iPad zařízení. Nyní se ovšem dostává i na telefony s operačním systémem Android! Zaregistrujte se a poté foťte, sdílejte, sledujte zajímavé fotografy a sami buďte sledováni jinými. Komentujte, dávejte Like jako na Facebooku, prohlížejte si fotky z celého světa. Je to rychlé, zábavné, plné inspirace. Program je velice jednoduchý, ale přesto skvělý! Vyfotíte, aplikujete jeden z několika filtrů, které dodají fotce šmrnc a sdílíte.



Líbilo se? Dej Like, Plus, nebo nejlépe - Sdílej to dál!

neděle 12. února 2012

Samozřejmosti

Snad proto noc co noc alkoholem potlačujeme své pravé city, aby nás ty nepravé mohly ovládnout a měnit naše cesty. Abychom snad na chvíli uvěřili, že něco cítíme. Naivně si mysleli, že někomu na nás záleží. A tak si prošukáváme tu cestu tmou až do dalšího dne, abychom mohli střízliví vstát a než nalijem další sklenku se litovat, že jsme někdy, někde, zapomněli jaké to asi je si něčeho, opravdu vzácného a cenného, vážit!

Líbilo se? Dej Like, Plus, nebo nejlépe - Sdílej to dál!