úterý 23. srpna 2011

Moderní romance

Čtením tohoto (a následného) textu potvrzuješ, že je Ti víc jak 18 let!

Spánek. Proberu se. Kafe. Prášek proti bolesti. Kolik je hodin? 3 odpoledne?? Co se včera dělo? Prázdný byt. Sprcha. Jídlo. Vitamíny. Televize. Telefonáty. Večeře. Hovor od kámoše. Jde se ven. V 11. Ještě jedna sprcha. Upravit vlasy. Zuby. Vitamíny. Kafe. Jdu ven. Výběr z bankomatu. Beru tágo. Směr náš klub. Vejdu dovnitř. Jdu pozdě. Najdu kámoše. Hi five. Jdem na bar. První drink. Druhý drink. Lsd. Voda. Parket. Tančící holka. Letmé doteky. Tanec. Dlouhej tanec. Lsd nabíhá jak svině! Tanec. Hlazení. Líbání. Ruce pod tričkem. Odtahuje mě. Jdu na bar. Přichází za mnou. Sedíme u sebe. Drink. Ruku mezi jejíma nohama. Sama mě navádí. Je tu moc lidí a dost těsno. Vstávám. Motá se mi hlava. Chytám ji za ruku. Táhnu ji přes parket. Světla. Dunění. Hrudník mi vibruje. Hlava se motá ještě víc... Co? Kde to jsem? Mám rozepnutej poklopec. Ona je na kolenou. Malá místnost. Díra nahoře i dole. Záchodky! Vzpamatovávám se. Pravidelné pohyby. Dunění nevnímám. Krkání a zvracení mužů taky ne. Dívám se dolu. Neumí to! Bolí mě to! Sakra! Zvedám jí. Hledám kondom. Kde ho sakra mám? Včera jsem ho měl! Je mi to vlastně jedno. Jen další zásun. Stahuju jí sukni. Otáčí se. Já přistupuju blíž. Instinktivně. Předklání se. Pravidelné pohyby. Motá se mi hlava. Hrozně to tu smrdí. Vnímám lidi okolo. Špinavý zdi. Otočim ji. Řiká "Chceš povzbudit?" A vytáhne prášek. Polykám. Najíždí to rychle. Nevim co se děje. Líbání. Sedá si na záchod. Nohy do Vé. Klekám si. Nepravidelné pohyby. Křeče. Stahy. Řev. Vzdechy. Škrábání. Tma... Obléká se. Já taky. Beze slov. Nevim ani kdo to je. Vycházim ze záchodů. Potkám kámoše. Drinky... Líbání. Kdo je zas tohle? Sem na šrot. Nezvládnu dojít domu... Chce prachy?! Jo taxikář! Hledám klíč. Kdo je tu se mnou? Doteky. Otevírám dveře. Padám na zem. Ona je na mně. Nemám kalhoty...

Proberu se. Prázdnej byt. Kolik je hodin? Nemůžu vstát. Je mi zle. Co se včera zase stalo? Nakonec se zvednu. Vitamíny. Sprcha. Kafe. Zvoní telefon. "Ahoj miláčku... není mi dobře, jsem asi furt nemocnej, víš?... tak teda dobře... za hodinu u mě... těšim se na Tebe!... jo jo taky Tě moc miluju". Moje přítelkyně.

Líbilo se? Dej Like, Plus, nebo nejlépe - Sdílej to dál!

3 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Wow
Kam na tohle chodíš? Prostě pecka! Styl napsání, nápad, konec. Jen tak dál.
H.H.

Jirka Pikrt řekl(a)...

Ses inspiroval u mě na blogu ne? tohle jsem hodněhodně podobný napsal, když jsem byl na škole v Praze..:))pěkný..

Hervy řekl(a)...

H.H. - díky! chodim na to různě.. tohle mě napadlo jen tak. Mám ten styl rád. Už kdysi jsem takhle něco napsal (bude to v povidkách)

MrElusivo: Nene.. ani nevim co myslíš. Pošli sem linkoš :)

Okomentovat


Trochu slušnosti a podepisuj se pod svůj názor..

Anonymní?
-podepiš se alespoň do komentáře
Název/adresa URL?
-Do pole "název" vlož své jméno a do pole "adresa URL" svůj web (pokud máš)

..