Po dlouhé době, kdy jsem nic nepsal - nic mě netrápilo tak moc, že bych musel něco napsat - je najednou doba, která si už napsat něco žádá.
Jak název napovídá, bude to téma, které zde melu dokola a dokola, vařím z vody a občas přidám masox. Nyní bych to chtěl nějak zakončit. Celou tu éru mých prapodivných článků o změnách. Všechno to, co jsem měl v hlavě, ale nedokázal jsem tomu dát jasnou formu. Všechny ty žvásty, které jsem tu psal a které když si dnes přečtu mi skoro nedávají smysl. Tak to všechno chci ukončit.
Sám na sobě pozoruji, že jsem někdo jiný. Teď a o rok zpět. Ta změna je až strašná, když ji dokážete zpozorovat sami na sobě - o to víc vás překvapí a pak možná i vyděsí. Za ten zmíněný rok se toho stalo mnoho:
- Vysoká škola
- Snaha se "osamostatnit"
- Vlastní auto
- Přítelkyně
Před rokem jsem byl samá sranda, ftip, ale také jsem byl ještě trochu uťáplý. Ale po příchodu na vysokou školu jsem musel vzít jinou roli. Novou roli. Ztrácel jsem se v ní, ale nakonec jsem to nějak ustál. Najednou jsem už někam zase zapadal. Bylo to fajn a změny jsem nezpozoroval.
Přišlo auto a s ním větší ramena. Malé machrování (ale ne moc - opravdu, snad mi to tu někdo dosvědčí). Změny jsem nepoznal. Byl podzim, zima, jaro.. a já začal psát ty své "divné" články. Nevěděl jsem proč je píšu, jen jsem se necítil dobře a tak jsem zapl PC a psal. Postupem roku mi začalo vadit čím dál tim víc věcí - doma. Takovýten "správný vysokoškolský život" jsem nezažil (kromě asi dvou dní). Měl jsem pocit, že jsme stále vozen za ručičku a tak jsem se snažil z toho nějak utéct.
A přitom jsem zjistil, že se z klidného, ftipného optimisty stává pomalu výbušný, zmatený cholerik.
Jak začnete přemýšlet, když zjistíte, že se chováte úplně stejně, mluvíte stejně a myslíte skoro podobně jako jiná osoba. Ale její styl chování skoro až nesnášíte?
Zjistil jsem to celkem nedávno - měsíc? Možná dva. Je mi.. divně. Moc divně.
Chci být ten, co byl před rokem. Možná ne tak uťáplým, ale tím veselým hochem. Už to nějak nejde. Ale takhle chovat se také nechci.
Co se -doprdele- stalo tak špatně?
Líbilo se? Dej Like, Plus, nebo nejlépe - Sdílej to dál!
3 komentáře:
Co je špatně nevím, ale je toho dost...
SPousta lidí ovlivňuje náš život, a my nejsme imuní, a ať chceme nebo ne, tak nás okolí utváří a mění. Pokud nám někdo řekně, že se chováme špatně, zle nebo zvláštně, tím více nás to nabudí abychom se tak chovali ještě víc. To, že sis to uvědomil, je jenom půlka, dělej s tím něco..to je ta druhá...
Jirka
Nejsi sám, kdo se cítí být někým jiným. Nedávno jsem takhle seděla proti starému známému, který mne zná velmi dobře, neřekl mi, že jsem jiná, ale já se tak cítila. Když jsme se vídali častěji, byla jsem dokonale trhlá puberťačka, ale kde je jí konec nevím. Ono v podstatě není špatně nic a všechno. Chtěl bys se osamostatnit a zároveň víš, že to svým způsobem není možné. Jsem na tom stejně. Z tohoto a spousty dalších důvodů posledních 14 dní naprosto šílím.
Asi si jako spousta jiných lidí musíš uvědomit, co očekáváš a kam patříš..
Jinou radu nemám (ani pro sebe)..
Všichni se měníme. Je to koneckonců jediná možnost jak se stát opravdovými lidmi. Rodíme jaksi nehotový. Po fyzické stránce dospíváme zcela samozřejmě a přirozeně a fyzické změny přijímáme tak jak přicházejí, protože s nimi nic nemůžeme dělat. S tím jak se měníme vnitřně se ale do jisté míry můžeme sami popasovat. Většina lidí se mění k nějakému obrazu. Časem se třeba podobáme někomu z našeho okolí, ale pokud si tuto změnu uvědomíme, jako Ty, tak není takový problém vzít svou proměnu do vlastních rukou a stát se tím, čím chceme být. Je-li člověk dotatečně inteligentní a uvědomí-li si, co mu na sobě samém vadí, tak se toho za čas dovede zbavit. Když nebudeš chtít, tak nebudeš výbušný ani cholerický. Steně jako otec, který byl v mládí bit, nemusí bít své děti a žena, která je dcerou alkoholika si nemusí vzít alkoholika.
Okomentovat
..Trochu slušnosti a podepisuj se pod svůj názor..
Anonymní?
-podepiš se alespoň do komentáře
Název/adresa URL?
-Do pole "název" vlož své jméno a do pole "adresa URL" svůj web (pokud máš)