neděle 20. června 2010

Tolik inspirace

Pár textů - starých, mladých, čerstvých, zaprášených, které se samostatně nehodí, tak vám tu předkládám. Tak jen se do mě pak pusťte!

Tolik srdcí
Tolik křiku
Tolik emocí
Tolik vzlyků

Tisíc slov, která zůstanou nevyřčena
tisíc dnů, které proběhnou jak střela
tisíc lidí, co na ulici míjím
tisíc zvuků, co nikdy neuslyšim

A stále jsme jak ti dva na semaforu, Kato to řek správně, nemůžem zářit spolu.
Jsme jak dva ostrovy, ne odloučení, ale bez možnosti sblížit se, a to mě hodně bolí.

A najednou jsem to já,
kdo dává a nepřijímá.. cit
Nevědomky stavim snad páté pevné vzdušné zámky,
a nevědomost mě dostává zase zpátky.
Od všeho k ničemu,
už jsem pochopil, už dávno
štěstí si nekoupim "na rohu".
A stejně zaklepu
na stejné dveře nebo stejnou blůzku.

Po tom všem zůstal jen chlad,
po něčem, co si žádá reklamaci a doklad
už dávno nemám, stejně tak obal
jsem někam, asi do koše, dal..

Náhradní vyznání,
činy marně dohání.
A s růží na rukách,
vše bije na poplach.

"Život je těžký pro lidi, kteří se nenajdou. Lehký pro ty, kteří se najdou. Těžké je najít toho pravého. Lehké je nehledat a čekat na něj."

Líbilo se? Dej Like, Plus, nebo nejlépe - Sdílej to dál!

2 komentáře:

Padma řekl(a)...

mně se líbí č1 a pak "a stejně zaklepu na stejné dveře nebo stejnou blůzku"-jednou, dvakrát, pořád a pořád? ráda bych dodala něco duchaplnějšího...ale asi se mi to protentokrat nepovede...

Tatsume řekl(a)...

To jsi nějak rovnal, nebo jsi to sem "napráskal" tak, jak ti to zrovna přišlo pod ruku? Protože mi připadá, že by to klidně mohlo být celistvé dílo, nikoli jen "výkřiky".

Okomentovat


Trochu slušnosti a podepisuj se pod svůj názor..

Anonymní?
-podepiš se alespoň do komentáře
Název/adresa URL?
-Do pole "název" vlož své jméno a do pole "adresa URL" svůj web (pokud máš)

..