Zamotaný do pocitů

Starší věc - šuplíková, protože nyní v hlavě nic nemám a přitom je plná k prasknutí.. Tak doufám, že alespoň potěší. A poté běžte ven!



Otevřeš oči a díváš se do mých.
Ten pohled znám a přitom je to jeden z prvních.
Díváš se dlouho, bez zastavení.
Já mlčim tak moc, sakra! - chvíle políbení.
Nepřichází. Neodchází. Ale časem nezmizí..

Už několik... let. Ta chvíle je tenkej... led.

Ty letmé doteky, bez pocitu. Dotkneš se mě a já procitnu.
Ten sen byl tak skutečný - dík za probuzení! Bylo to o fous, moh sem být už zamilovaný!

A žárlivost je tu s náma. Někdy žádná jindy strašná. Kdo to vstoupil mezi nás dva?

Procházíš a víš.. tohle je o Tobě. Čteš a víš.. tohle je pro Tebe..

Čteš mezi řádky? Ha! Tohle je nemá. Čistá fora, žádná metaforma!

Je to už dávno, pár let a stejně to mezi námi studí jak led.

Líbilo se? Dej Like, Plus, nebo nejlépe - Sdílej to dál!