sobota 19. března 2011

Zabíjí internet hudbu?

Zamyslete se a řekněte, kdy jste si naposledy koupili originální CD Vašeho oblíbeného interpreta nebo kapely? Před rokem? Včera? "Já někdy dal prachy za tu stříbrnou placku?" "CD? Dědo, dneska frčí mp3..!"

Nyní jsme v době všech možných internetů, googlů, iŤůnsů a podivných souborů s příponou mp3. Již nepotřebujeme staré CD placky. Musíme pro ně do obchodu, zdlouhavě vybírat, zaplatit dosti vysokou cenu, dojít zpět domu, nejlépe v dešti, a doma zjistit, že tři-čtvrtiny alba se nedají poslouchat, zbytek se Vám radši líbí, protože jste kvůli němu investovali tolik sil a peněz, že si radši lžete, že?

Pokud si ovšem album stáhnete, tak zaplatíte jen zlomek ceny klasického CD nosiče. Pokud půjdete ještě dál, tak nezaplatíte vůbec nic. Klik, klik a máte celé album, ba dokonce celou diskografii i s videi. Poslechnete. Polovinu smažete hned, druhou až za měsíc, až se oposlouchá.

Proč ale internet zabíjí hudbu? Je to jednoduché. Jaký vztah má pro Vás písnička, kterou stáhnete, poslechnete, líbí se Vám prvních 20 poslechnutí, ale pak jí znenadání nemůžete ani vidět! Protiví se Vám, smažete ji a stáhnete jinou a koloběh událostí jede nanovo. Celý týden, celý měsíc, rok... Hudba se najednou konzumuje. Lidé neposlouchají texty. Texty je nezajímají. Důležitá je melodie a "cool" provedení. Stáhnout. Poslechnout. Zahodit. Díky tomu se interpreti snaží chrlit co nejvíce písní, co nejrychleji. Nehledí na kvalitu, ale na kvantitu. A hudba je horší a bez inovací.

Díky CD plackám mají lidé k albu vztah. Nekupují si pouze hudbu. Kupují si obal, fotky, texty, grafiku, nápady onoho umělce, vše zabalené do krásné krabičky. Přijdou domů a pustí si všechny písně. Pečlivě poslouchají každé slovo, každý nástroj. Je to umění a oni si ho dokáží plně vychutnat. Po pár letech se k albu rádi vrací a vzpomínají a pouští si ho stále dokola a dokola aniž by se jim ohrálo. Navíc v textech objevují další inspiraci a myšlenky, které jim dříve byly skryté. A v neposlední řadě podporují interpreta, jehož písně mají tak rádi.

Ale jako vždy - nejlepší cesta je ta uprostřed. Písně poslechnout on-line a po úvaze si je koupit "zabalené". Rozdíl poznáte až z CD a kvalitní repro-soustavy. Až si budete pročítat booklet měnit v mechanice disky a uslyšíte každý nástroj bez šumu a v nejlepší kvalitě, tak pak poznáte kouzlo originálních cédéček.

Líbilo se? Dej Like, Plus, nebo nejlépe - Sdílej to dál!

4 komentáře:

Jirka Pikrt řekl(a)...

Zčásti souhlasím, ale z velké části nesouhlasím...

Anonymní řekl(a)...

ne. to bys pak mohl říct, že zabíjí i vztahy atd... takže ne :)asi je to vývoj... G.

Anonymní řekl(a)...

Máš celkem pravdu,ale zase si vem,kolik za to CD dáš a kolik se dostane až k interpretovi, někdy to není ani 30% znám hromadu lidí co by si všechno koupili originál,ale to by člověk musel být milionář.
A s texty to taky není úplná pravda... Není jediná písnička co mám v telefonu,u které bych si nepřečetla text at uz en nebo cz a snažím se chápat,"co tím básník myslel". A zase neznám moc lidí,které by text nezajímal,pokud nemluvíme o "odvětví",kde se toho moc nenazpívá;-)
Blackie

niczema řekl(a)...

Nebreč, to bude dobrý. Mě to taky vzalo, když se místo kazet začala používat CDčka... ;-)

Okomentovat


Trochu slušnosti a podepisuj se pod svůj názor..

Anonymní?
-podepiš se alespoň do komentáře
Název/adresa URL?
-Do pole "název" vlož své jméno a do pole "adresa URL" svůj web (pokud máš)

..