Stihl?

Vítám Vás, své věrné čtenáře, opět zpět.
Jsem moc rád, že tu jste! Bez vás bych to už asi zabalil a dál si psal do šuplíku. Opravdu. Díky Vám to tu stále žije.

Teď se určitě ptáte, proč jsem zvolil takový začátek tohoto textu? Nebojte se. Vysvětlím, ale k tomu budu muset být trochu.. morbidní. Nepopírám, že jsem inspiraci k tomu, co budete dále číst, našel na blogu jistého pana.. budeme mu říkat "J".

"Zítra zemřete!" oznámí vám náhle doktoři. Je jedno proč, zkrátka to tak je. Máte necelý den života. Představte si ten pocit (zkuste to, i když je to těžké). Proč to ale píši? Protože chci polemizovat s pár otázkamima.

Nebo ještě lépe - představte si, že jste již po smrti. Jste jako anděl a díváte se na sebe, na svůj život a začnete přemýšlet. O sobě, o ostatních, o svých problémech, které se teď zdají být, tak hloupé a zbytečné, o svých láskách, které se naopak ještě více prohlubují a násobí. Díváte se na to všechno a máte hlavu plnou otázek.

Žil jsem naplno? Nepromarnil jsem pár šancí? Co kdybych se choval jinak? Co kdybych řekl toto a neřekl tamto? Co kdybych tehdy šel tam a nešel tam? Nepromarnil jsem náhodou svůj život, nebo posledních pár let? Byl jsem spokojený? Byla má práce dobrá? Měli mě lidé rádi? A co Ona?

Chci tu polemizovat s otázkou, jestli je dobré mluvit otevřeně s druhou osobou, co k ní cítím, jak na mě působí.. než předstírat, že se nic neděje a nalhávat si to i sobě. Mluvím tu o přátelích, partnerech, rodině.. Je lepší vše říct na rovinu, tak jak to je, než se přetvařovat a poté - až budete svýma andělskýma očkama sledovat svůj život - litovat dne, kdy jste mohli třeba něco změnit? Protože zde, bohužel, nikdo nebude věčně. Musíme si užívat každou chvilku. Všímat si maličkostí, jako je třeba jen nepatrný úsměv. Těm co máte rádi se nebát říct vše - říkáte jim to přeci proto, protože je máte rádi.

Nechtěli byste říci všem blízkým, co pro vás znamenají? Co si o nich myslíte a jak moc je máte rádi? Jak moc ji/ho milujete? Nebylo by to lepší, než se jen tak protloukat životem a myslet si, že "oni to stejně vědí" nebo že "jim je to stejně jedno"?

A jak mi jednou řekl jeden muž: Hele, život je jako návštěva, ta u tebe taky neni věčně a moc dlouho se taky nezdrží. Jednou prostě odejde. Ta návštěva trvá někdy 40 let, jindy 90 let - a tak si ji pořádně užij! Protože je to krátká doba na to, abys zažil vše, ale dost dlouhá na to, abys stačil zažít to krásné!

Přeji Vám, abyste žili život, jakoby Vás čekal už jen ten poslední den. Zavolejte rodičům, řekněte jim, že je máte rádi! Zavolejte své tajné lásce ze základní školy a řekněte jí, že jste ji tajně milovali! Hned teď! Tak držim palce a krásný život!

Líbilo se? Dej Like, Plus, nebo nejlépe - Sdílej to dál!

Litovel

Víte proč nesmíme ničeho litovat? Proč je to zbytečné a jen se kvůli tomu člověk trápí víc a víc?

Protože ve chvíli, kdy jste něco udělali, něco řekli, nějak se zachovali, tak v TÉ chvíli jste jednali podle svého nejlepšího úmyslu. V té chvíli to byla vaše jediná cesta. Jediná volba co udělat a vy jste se tak rozhodli. Rozhodli jste se proto, že jste si to v té chvíli přáli!

Nikdy nelitujte.. jen se poučte.

Líbilo se? Dej Like, Plus, nebo nejlépe - Sdílej to dál!

Zimní spánek

Víte co bych chtěl?
Chtěl bych umět psát a také umět skládat. Chtěl bych umět slova psát a také hudbu skládat. Hlavu mám plnou hloupostí a žádnou metaforu. Chtěl bych znát pár odpovědí a bojím se budoucnosti. Chtěl bych možná něco vrátit a možná bych to tak chtěl nechat. Však to všichni známe.
Chci umět milovat. Ale však já to umím. Napsal bych ji píseň a pro vás by se také našla. Tolik hloupostí jsem udělal a tolik bolesti roznesl. To jsem nikdy nechtěl a teď už je na všechno pozdě. Myslel jsem si, že nebudu tak naivní a přitom mám v tváři stále údiv. Chtěl bych nevidět znamení, protože si je vyložím podle sebe a hlavně jim nechci slepě věřit. Mám rád a miluji, tak jako každý a možná je čas si to tolik nebrat. Ale nechci být jako ostatní - bez duše, bez lásky. Sice píšu, jak moc si chci užívat a přitom tomu sám nevěřím. Chci milovat a být milován. Chci vidět správná znamení a věřit jim. Však já jsem jen snílek a nikdy nebudu frajírek. Mám rád romantiku, ale je jí čím dál méně. Mám rád lásku, ale už ji také moc není. Mám rád lidi a občas až moc.

Všichni jsou osamělí. Všichni jsou na tom ale stejně. Tahle doba je zvláští - stejně jako jiné doby.

Chci sníh!

Mám strach, třeba z toho co bude. A tak moc bych    chtěl..

Líbilo se? Dej Like, Plus, nebo nejlépe - Sdílej to dál!

Co možná hýbe světem - 1.část

Co je počátkem všeho, co se nyní děje? Proč se chováme tak, jak se chováme? Nyní. Ne před sto lety, ne před tisíci lety, ale teď. Kvůli čemu se rozhodujeme, jak naložíme se situací? Za čím jdeme? V základu. Chci zachytit jádro všeho.

Podle mě jsou to dvě věci, které jsou nyní pro nás důležité a kvůli kterým nejčastěji chybujeme, nesprávně se rozhodujeme, jsme díky nim šťastni a cítíme se jako králové. Ty dvě věci jsou sex a peníze. Nemusíte se mnou souhlasit, nepřesvědčuji vás. Tohle jsou naše cíle. Každá reprezentuje něco jiného a přesto jsou tak moc propojené a vzájemně se "doplňují".

Hlavní úloha sexu v jeho podstatě je, abychom lidé, jako druh, přežili. Je to základní myšlenka a zdá se, že k ničemu jinému není. On by ani možná nebyl, nebýt pocitů, příjemných pocitů a vyvrcholení těchto pocitů - orgasmu. Ne, nebudu tady rozebírat sexuální výchovu. Jistě i orgasmus a všechny ty pocity mají své opodstatnění a celkem jednoduché - "proč bysme pak měli spolu jako spát??" Bez orgasmu by lidstvo asi brzy vymřelo, nebo by tu bylo hodně narkomanů, kteří by si nahrazovali tyto pocity nějak jinak.

Sex nás tedy nutí k tomu, abychom nevymřeli. Ale kdybychom všichni spolu jen spali, tak nás to i tak nezachrání. Musíme totiž přežít život. Musíme jíst, pít, oblékat se, mýt se, dodržovat hygienu. Už od pradávna je "něco za něco". A jídlo, pití, oblečení, dokonce i voda je za něco. Za peníze. Samozřejmě že nemusí být nutně za peníze, ale ukažte mi v dnešní době člověka, který přežije bez peněz a hlavně to dělá ze své vlastní vůle (bezdomovci určitě ze své vlastní vůle nemrznou venku a nejedí jogurty z popelnic).

Takže peníze drží na živu nás, kdežto sex drží na živu Nás. Zdá se tedy, že sex je důležitější než peníze - přeci když jeden člověk zemře hladem, tak to neohrozí lidstvo jako takové. Bohužel, ale spíše naštěstí to tak není, jelikož to opět musíme brát celkově. Bez peněz bychom nepřežili náš život a nedostali bychom se ani do věku reprodukce a bez sexu bychom sice jedli, pili, nosili drahé oblečení, ale tento život by lidstvu vydržel maximálně 90 let. Takže sex je v tomto případě stejně důležitý jako peníze - pro lidstvo jako takové.

Tento statek a tato služba (jak by řekl ekonom) se navíc i doplňují a jeden k druhému si přes sebe nachází cestu. Když nemáme paníze - stačí trocha sexu a naopak, když nemáme sex, stačí trocha peněz. Z toho tedy vyplývá, že pro život jsou obě složky stejně důležité a stejně potřebné a když jedna chybí, tak se dá do jisté míry nahradit a doplnit druhou.


Toto byl nástin mého zamyšlení, které delší dobu formuji "do šuplíku" a příště již toto téma rozeberu více do hloubky.

Líbilo se? Dej Like, Plus, nebo nejlépe - Sdílej to dál!

Myšlenka příliš rychlá na zachycení

Narodil se, jedl, pil, rostl. Běhal, studoval, bavil se, jedl, pil, rostl. Viděl, užasl, promluvil, styděl se, mluvil, měl rád, běhal, bavil se, měl víc a víc rád, miloval, vyrostl. Pracoval, vydělával, bavil se, miloval, dělal vše, zklamal se, odešel, žil. Zahlédl, měl rád, bál se, nedůvěřoval, pracoval, měl rád, nespal, pracoval, trápil se, stárl. Líbal, pracoval méně, seděl, mluvil, vychovával, odvážel, přivážel, kupoval, sledoval, stárnul. Trpěl, seděl, ležel, nespal, důvěřoval, měl rád, držel ji, umíral. Mluvil méně, jedl méně, pil méně, důvěřoval více, Miloval ji, odešel..

Líbilo se? Dej Like, Plus, nebo nejlépe - Sdílej to dál!