Sobec?

Tento text je pro mě. Možná část pochopíte, ale spíš ani tu ne. Je to zmatené a nechci to upravovat. Chci to nechat tak jak jsem to napsal. A chci Vám všem poděkovat za podporu. Odkazů se nebojte, třeba pak pochopíte :)


Nejhorší je čekání, kdy si představujete, co se tak děje, stalo a bude dít. A pak si člověk říká a občas má i ten pocit, že jen chytá vodopády a den za dnem.. venku ujíždí vlak.
Pár otázek..

Touha je zázrak?

A je to opravdu život, když se opijete a ráno nevíte ani kde jste a večer se to vše opakuje znova?

Lidé?
Kolem sebe máme jen neproniknutelný stěny, který už dávno ztvrdly a nejdou dělat změny. Malujeme obrazy o žití v pestrym světě, přitom máme jednu barvu na paletě.Zhasněte světla, ať můžou plout, údery srdcí, co nejsou pod maskou.

Též děkuji za vzpomínky, o kterých taky něco zpívaj "Fall out boy". Též bych už rád lítal, ale nemám křídla.
A ten dotyčný by se měl zamyslet, že on je světlo ve tmě v našem rychlym životě.

Here... still... I think... about you

Bylo nebylo, nedaleko za svahem, stál sem za prahem, za čárou za vztahem, šmitec hotovo, na co v hlavě olovo? Život jede dál, začíná se nanovo!

A myslim, že tohle bude docela jízda!

Poslouchám Hip hop, Dance i emo srandy, a nosim i pár emo věcí, stýkám se s lidmi, kteří poslouchají Metal a uctívají temnotu. Mám rád divné filmy a nemusim moc Happy-endy (takové ty, kdy od začátku víte, jak to skončí). Často poslouchám hudbu. Sem trošku empatický. Lidé říkají, že sem ftipný, ale já se tim snažim zakrýt tu bezmoc a zlehčit každou situaci, aby to vše nebylo tak složité. Rád píšu, i když nesmyslně. V pokoji mám většinu věcí, které mi něco připomenou ikdyž je to třeba jen lístek do vlaku. Občas si pobrečim a piju. Nehulim. Vodnici mám rád a nesnášim cigarety. Občas se stane, že někoho urazim ftipem. Věřte mi, nikdy to tak nemyslim. Jim vše a nekoukám na kalorie (jen u TicTacu vim, že má 2), nepotřebuju to a štve mě to. Hledám problémy, kde nejsou a tam kde jsou je vidim málo. Jsem málo samostatnej. Jsem rád, za lidi, se kterými se stýkám. Sem rád, že mi je úplně jedno, co sem zrovna píšu, protože jinak bych to musel asi smazat. Sem rád, že jsem se všema hned kamarád. A nejsem rád, že jsem občas i dobrý kamarád. Nejsem rád, že tu předchozí větu asi pochopíte jinak než ji já myslim... Lidé okolo mě maj problémy a já jim chci pomoct. I neznámým lidem. A milovat je tak snadné. A když přijde na mě? Tak co my dva teď tady.. tady..?

A proč to sakra dává smysl jen mě?!

Chci změnu. A chci pryč. A musim otevřít oči. Promiň

Líbilo se? Dej Like, Plus, nebo nejlépe - Sdílej to dál!