A tak jdu dál, mlčky... "Je zima" pronesu naprázdno. Ale on stejně nevnímá. Jako ostatně všechno, co sem mu dnes řekl. Myslí si asi, že má svojí hlavu a nikdo jiný mu do ní nevstoupí. Jakoby měl svůj svět a kdokoli na něj promluvil mu ten svět přetvářel svými větami a názory. Jakoby každé slovo, které někdo v okolí řekl nebo si snad jen v duchu myslel ten jeho svět měnilo a neměnilo pouze onen svět. Měnilo i jeho samotného. Toho se obával. A tak mlčel. Mlčel aby se nedostal na tu hranici. Aby si ubránil kousek toho "svého". Bylo až nesnesitelné ticho. Šli jsme dál, a až když on sám uznal za vhodné, jsme zastavili. Ne snad že jsme museli, ale že on to tak cítil. O jeho činu jsem nezapochyboval a udělal to co on, protože jeho cit byl ohromný.
Stáli jsme a hleděli na pouliční lampu, a poté na kočku, která zamňoukala a proběhla okolo nás jakoby všem dávala najevo, že je středem pozornosti, ale zároveň si ji nemáme všímat. Zaběhla a už jsme ji neviděli. Vlastně si myslím, že ji nikdy už neuvidíme. A taková to byla krásná kočka. Stačilo tak málo, tak málo času a člověk mohl spatřit její krásu. A stačilo tak málo a ona krása zase zmizela a zbyla po ní jen lehká šlápota ve sněhu. A on se ani nepohnul. Stáli jsme dál. Nic jsme si neřekli. Pak se pohnul a vyrazili jsme vstříc městu. Velice osamělému městu. Měl to rád. Chodit jen tak. Pak se na mě otočil. Určitě chce něco říct, něco tajemného a přitom jasného - pomyslel jsem si. Něco velice moudrého a přitom jednoduchého. On CHCE něco říct. Bylo už v podstatě jedno co to bude, jen aby to bylo. Už se nadechoval a pootevřel ústa. Už se sám přesvědčil, že může něco říct. Já čekal. A sledoval jeho vnitřní boj. Jedna jeho část to říct chtěla a druhá mu v tom usilovně bránila. Jeho svět ho zcela pohltil a když se chtěl dostat pryč... už nemohl. Byl jim zcela pohlcen. Nemohl nic dělat, jen se snažit, ale ta snaha k ničemu nevedla. A tak jsem se podíval na ulici, která se táhla před námi... a udělal jsem krok. Ale on se ani nepohnul. Nic neříkal. Jen tam stál a byl opět ve svém světě. V tom světě, kde on sám je vládcem a kam za ním, ač by on sám moc chtěl, nikdo nemůže přijít...
PS: nic to neznamená .)
Líbilo se? Dej Like, Plus, nebo nejlépe - Sdílej to dál!
úterý 2. června 2009
Já a On
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
Pozoruhodné. Začínáš dosahovat opravdového mistrovství můj padavane.
Okomentovat
..Trochu slušnosti a podepisuj se pod svůj názor..
Anonymní?
-podepiš se alespoň do komentáře
Název/adresa URL?
-Do pole "název" vlož své jméno a do pole "adresa URL" svůj web (pokud máš)