Ohlédnutí smíchané se strachem (pečeno při 250 stupních)

Následující text je trochu pesimistický. Proto by ho nikdo neměl číst, aby lidé neztratili iluzi, že jsem pořád jen optimista.

Uvědomil jsem si to až dnes. Když jsem přijel domu. Poprvé za tento semestr jsem se těšil domu. Těšil jsem se na to, co jsem měl i v Hradci, ale tady je to jaksi snesitelnější.
Co se dělo celý ten rok? Nebo spíše.. jaký je rozdíl mezi přibližně 17.12.2008 a dneškem - 17.12.2009? Co se změnilo? Zjistil jsem, že stejné pocity a tak debilní náladu jsem měl i před rokem. Za ten rok jsem toho prožil opravdu hodně. Dalo by se říct, že možná zatím nejvíc co jsem mohl. Byly chvíle krásné, nádherné a chvíle divné a strašné. Ale to je každý rok. Důležité je, co se změnilo, kam jsme se posunuli. A já mám strach. Strach, že se nic nikam neposunulo. Spíše se to vrazí zpět. Vám to nehrozí, vám přeji jen to nejlepší! Ale u mě je to prostě jiné. Letos. Na silvestra si lidé přejí "Ať je ten rok lepší než byl tento!". Před rokem jsem si myslel to samé. Byl lepší. Ale teď už ne.

Co chceš, tak za tím si jdi, je jedno co řeknou ostatní! Bohužel já nevím co chci. A možná vím, ale nechci si to připustit. Vím, co nechci. Taky vím, že činy jsou důležitější než slova, nebo tyhle písmenka, které tu teď čtete.

A nedovolte abyste si někoho rozmazlili :)


Dnes jsem se opravdu těšil domu.

Líbilo se? Dej Like, Plus, nebo nejlépe - Sdílej to dál!